Já jsem vám přidělala práci

04.05.2014 18:47

Jen leží na zádech, už dlouho. Kdysi před lety po operaci kolene přestala chodit. Jinak zdravá, ale velmi silná a tělnatá paní. Rehabilitace byla při její váze zřejmě obtížná, návrat chůze se nezdařil; nebo se jí nechtělo? zpohodlněla? Každopádně dnes už je pozdě. Nějakou dobu se ještě s pomocí druhých přemisťovala na vozík. Jenže když se o nohy už ani nedokázala opřít, zbyla už jen postel. Kdysi ráda pracovala, bývala v jednom kole - zahrada, vaření, praní a ostatní domácí práce, péče o druhé. Nic jiného neznala, vzdělání neměla. Nečte, televizi nesleduje. Jen leží, pozoruje koruny stromů v oknech, jí a spí. Moč odchází cévkou; kvůli proleženinám nemohla ležet v mokrých plenách. Proleženina se zahojila, vždy se ale za čas udělá nová, navzdory polohování a masážím, kterých nikdy nemůže být tolik, aby problémům úplně zabránily.

V noci se ale paní vrací do svého světa. K práci, na kterou byla celý život zvyklá. Mluví nahlas; někdy i celou noc. To pak čistí, přišívá, pere, věší...přitom hubuje a nadává, ustaraná, šťastná.

Někdy  vrčí na sestry, zvoní, poroučí to a to, vyčítá, a za chvíli se omlouvá. "Já jsem vám přidělala práci, viďte? To je se mnou hrozný, ležím tady jako mrcha...Kdybych aspoň mohla něco dělat. Co je tohle za život?"

Jednou jsem jí přinesla pár snítek muškátu. Vím, že muškáty miluje. Dala jsem je brzy ráno, hned po příchodu do práce, do malé vázičky na její noční stoleček. Až se probudí, uvidí je.

Muškáty za několik dní zvadly. Červené okvětní lístky opadaly a zasypaly noční stolek i podlahu. Jen jsem přidělala práci uklízečce. Chvíle, kdy paní Peroutková  měla nejkrásnější muškáty v celém okolí a její okna se pyšnila na dálku sytou červení, jí stejně nevrátím.