Hamam

30.10.2012 06:07

Při mé první návštěvě Istanbulu mne mé dcery pozvaly na masáž. Dozvěděla jsem se, že půjdeme do hamamu, a že hamam je vlastně turecká lázeň. Taky jsem se dozvěděla, že v hamamu mi nejdříve sedřou kůži z těla a pak mne od hlavy až k patě vydrhnou v mydlinách. Pojala mne zvědavost. Jsem masérka, takže zvědavost přímo profesní.

Prý  v době osmanské říše nastávající tchýně pozvala budoucí snachu do hamamu, kde ji vlastnoručně celou vydrhla a při té příležitosti okoukla, jestli její syn nekupuje zajíce v pytli. Nevím, co je na tom pravdy, každopádně hamam je nejen lázeň, ale je místem relaxace a očisty těla i duše.

Přijely jsme do hamamu na poslední chvíli. Taxikář se snažil procpat přecpanými ulicemi, ale bez valného výsledku. Vlastně nechápu, proč v Istanbulu všichni jezdí autem, když se s ním nikam nedostanou. Taxikář nás vysadil v uzoučké uličce a ukázal na vchod s pro mne nic neříkajícím nápisem. Když jsme vstoupily dovnitř a uviděly dva procházející se polonahé  muže v ručníkách, došlo nám , že vchod pro ženy bude asi jinde. Musely jsem celý dům obejít  a v ještě užší uličce našly nenápadné dveře, kde byl vchod do ženské části.

Uvnitř byl ceník s nabídkou procedur, s jejichž počtem stoupala i cena. Nakonec jsme zvolily kompletní servis, jehož cena se od toho, co jsme původně zamýšlely, už moc nelišila. Vyfasovaly jsme ručník, dřeváky a šly se připravit do malinké prosklené komůrky s jedním lůžkem.

Od začátku jsem nerozuměla vůbec nikomu a ničemu.  Žena zpola zahalená jakýmsi ubrusem nás zavedla do veliké čtvercové místnosti, uprostřed níž byla obrovská mramorová deska, něco jako veliký stůl. Na ní ležely nahé ženy nejrůznějšího stáří a barvy pleti. Kulaté tělnaté masérky, většinou starší ženy, oblečené jen v mokrých srolovaných kalhotkách, je různě polévaly. U stěn byla kolem dokola na vyvýšeném stupínku čtvercová umývadla se starobylými kohoutky a miskami ze žlutého kovu, na vysokém stropě visel až dolů obrovský lustr. Pochopila jsem, že máme jít každá k jednomu z umývadel a omývat se vodou, kterou jsme na sebe lily z kovových misek. Pak mi buclatá žena tmavé pleti , která připomínala černé jablíčko s obrovskými prsy, posunky naznačila, ať si lehnu na mramorový stůl, kde už ležely jiné ženy: černé, bílé, Turkyně, Američanky, Rusky- a my. Mokré vlasy se jim lepily na mramor, který co chvíli některá z kulatých stařen polila vodou z misky.

Začínalo mi být dobře. Po chvíli jsem zpozorovala, že lustr nade mnou hází na strop barvy, které se postupně mění  od červené, oranžové, žluté, přes zelenou, modrou a fialovou. Barvy čaker, napadlo mne. Cítila jsem, jak se celé mé tělo uvolňuje teplem vycházejícím z mramorové desky, a někde v pozadí, pod směsicí hluku z hlasů a cákající vody, jsem uslyšela hluboký podtón, který zarezonoval s mým nitrem. Moje tělo zaznamenalo vibraci, která snad vycházela z tónu, snad z desky pode mnou, a já cítila, jak mi ta vibrace uvolňuje lebeční kosti a vyplavuje mozek z těla. Přestávala jsem myslet, kontrolovat, co se kolem děje, upadala jsem do jiné hladiny vědomí. Nevnímala jsem už vyděšený pohled mladé Rusky, která nechápala, co se to děje, ani stud Američanek, které musely zanechat své kalhotky a ručníky, kterými by mohly zakrýt svoji nahotu, kdesi daleko.  Jak dlouho jsem tam ležela, nevím. Připadla jsem si jako kus prádla, které čeká na vyprání, neví ale, kdy přijde na řadu, kdy a jak ho to semele, kde a kdy vyplave, jestli teď přijde pěna či máchání, ždímání, sušení, valchování, prostě se teď bude mlít v klubku s jiným prádlem  a nakonec vyjde očištěné od vší špíny a hříchů, bílé, znovu na světlo.

 Pak přišlo moje černé jablíčko s prsy po pás, v ruce drsnou žínku, které připomínala cosi na drhnutí kastrolů. Rázně pokynula, ať si lehnu až na kraj, aby se nemusela tolik ohýbat, a drhla mne od pat až k hlavě. Drolila se ze mne špína, vlastně špinavá stará kůže, která se s každým cáknutím vody přisouvala blíž a blíž k Američankám. Nakonec mi paní toutéž žínkou, aniž by ji předtím vymáchala,  vydrhla obličej. Šťouchla do mne, ať vstanu, a opláchla po mně se stolu špínu, kromě té, která už odplavala mezi Američanky. Pak nade mnou vymačkala z jakéhosi mýdlového polštáře kopec pěny a bez jakýchkoli servítků mne začala masírovat, opět od pat až k hlavě včetně obličeje a vlasů. Přitom do mne narážela těmi černými dlouhými prsy a já měla pocit, že jsem celá v její moci. Zavřela jsem oči a představovala si, že jsem to prádlo v pěnovém chumlu s jiným prádlem a že se prostě musím vzdát, dokud program neskončí.  Kdy skončil, nevím. Paní jablíčko mne vzala za ruku, musela jsem se shrbit, abych vůbec na její ruku dosáhla, a odvedla mne k starodávnému čtvercovému umývadlu. Posadila mne na stupínek a polévala vodou z kovové misky. Nakonec mi vyždímala vlasy a spletla z nich ledabylý copánek.

 

Ležím  na lůžku v proskleném budníku a odpočívám. Je mi rozjařeně a veselo. Splihlé vlasy, čistá kůže, vymytá hlava. Jablíčko mi propláchlo mysl a vzalo si kus mého ega. Aspoň na chvíli.